Kolem Lago di Garda

Ve středu 6. dubna mně volal kamarád jestli bych se nepřidal a nejel s nima na Gardu, něco pojezdit a trochu se ohřát.. Garda byla vždycky můj sen a tak jsem se dlouho nerozmýšlel. V pátek 8. dubna večer už sedíme v autě a vyrážíme.

Přijíždíme něco před sedmou ráno, nakoupíme něco k jídlu a jedeme se ubytovat. Výhled z vily, kde bydlíme je fantastický, jezero máme jako na dlani. Jen to je nastoupaných 250 metrů, což oceníme, když se budeme pokaždé vracet z výšlapu 🙂

A je to tu. V půl jedenácté vyrážíme okolo Gardy. Mám najeto cca 350 km, tak to snad přežiju… Projíždíme řadou tunelů, provoz je poměrně svižný, ale všichni řidiči jsou ohleduplní. Domů se vracíme po pěti hodinách, 156 km a nastoupaných 1111 metrech. Neskutečné výhledy na jezero a okolní impozantní kopce!

Druhý den vyrážíme k dalšímu jezeru Lago di Iseo. Tohle jezero si musí každý zamilovat na první pohled. Je stejně jako Garda obklopené kopci, ale je menší, řekl bych útulnější. Máme už něco v nohách a tak dáváme pivo a kafe a pokračujeme do krásného, historického, přesto velmi živého, města Brescia. Odtud přes Gavardo zpět domů. A ano, těch zbývajících 250 nastoupaných metrů začíná být výzvou 🙂 Někteří závodí, já jsem rád, že to dám. 145 km a 1246 nastoupaných metrů.

Den třetí nás čekala dvě jezera – Lado di Idro a Lago di Ledro. Po několika svižných kilometrech jsme odbočili, kousek za Vestone do nenápadného stoupání. Nakonec z toho bylo velmi přísné, skoro 7 km dlouhé stoupání. Ale stálo to za to, když se před námi objevilo Lago di Idro. Za odměnu výborný oběd a pak překrásným stoupáním k druhému jezeru Lago di Ledro. Je méně frekventované než Garda, ale moc příjemné. Jediná nevýhoda je, že z Legra není na Gardu cesta na silniční kola. Resp. je, ale končí tunelem, který je cyklistům zapovězen a tak přijde na řadu šotolinový sjezd. Ten mám moc rád, jsem technik a ničeho se nebojím a tak na mě kluci čekají a čekají a čekají… 🙂 Domů je to skrz mnoho tunelů asi 40 km a dojíždím prošitej, ale šťastnej. 144 km a 1826 metrů nastoupáno.

Poslední den, Královská etapa. Prý jen 80 km. K Lago di Valvestino. Začínáme vskutku zostra, na prvních 36 km máme nastoupáno přes 1 km, místy 24% stoupání. Cestou jsem přemýšlel, kde jsem jel něco tak prudkého, snad jen výšlap na Výrovku, ale i ten není tak přísný. Jezero Valvestino je krásné, ale zcela opuštěné. Udělali jsme si menší okruh přes Persone, kde byl velmi slušný a dlouhý výšlap, ale ty výhledy stojí opravdu za to… Domů se vracíme po 78 km a nastoupaných 1405 m.

Máme už sbaleno a tak se loučíme a vyrážíme směr Česká republika. Moc děkuju Kaďasovi, Filipovi a Karlovi, že mě s sebou vzali. Parádně jsem si to užil!

Aleš