Cyklosezóna zahájena

Po dvouleté nucené přestávce sedím 6. dubna v autě, které směřuje na jih do slunné Itálie. Do Toskánska jedu s partou Petra Kordíka za prvními jarními kilometry na kole již po páté a vždy to bylo super, tak uvidíme letos. Ubytování máme tradičně kousek od moře v apartmánech Cassa Marittima nedaleko města Follonica. Odpoledne si dáváme v pěti lidech na rozjetí prvních 110 km přes Castiglione a Punta Ala. Loni jsem na silničce neujel ani metr a letos zatím také nic, tak mě z toho všechno bolí. V sobotu jedem v šesti přes Canneto na Sassetta, serpentinami dolů do Suvereto a s několika oklikami přes Massa zpátky tak abychom měli 120 km. V neděli vyrážíme jen ve dvou 30 km stoupáním přes Massa na Prata a pokračujeme zvlněnou krajinou přes Cicina na Roccastrada a přes Tatti zpět do Prata a domů (130 km). Čtvrtý den se ve třech chceme jet podívat na Strada del vina, tak začínáme po rovině do serpentin na Sassetta a přes Catagneto na Casale a dolů k moři do Cecina, odkud zpět přes Casale a Canneto, což vyjde v součtu na 150 km. Po dni volna, stráveném lezením v nedaleké oblasti, opět usedáme na kolo. Z pelotonu, který jede na Voltera se ve čtyřech po 50 km odpojíme a jedeme v protisměru prakticky to samé co před dvěma dny bez okruhu přes Cecina (130 km). Sedmý den jedeme s velkou skupinou nejkratší cestou do Siena, odkud se s béčkem vracíme stejnou zpět, což je pro mě rekordních 160 km. Předposlední den si dáváme ve třech vyhlídkovou jízdu přes Sassetta a Castagneto do San Vicenzo, podél moře na hrad Papulonia a přes Follonica zpátky (140 km). Rozlučkovou vyjížďku přes Tirrli, dlouhou 75 km, absolvujeme na pohodu ve  čtyřech lidech. V sobotu po obědě sedáme do aut a po 1400 km a 14 hodinách jsem doma. Za devět dní jsem najel 1000 km a nastoupal 10400 metrů, tak snad bude na čem stavět letošní formu. A když budete chtít, tak za rok můžete jet taky… 

(Tomas)