Už i Pospíšilovi dojezdili
16. 10. 2020
Středeční pohár pokračuje navzdory viróze
24. 10. 2020
V rámci zářijové stáže v slovinské Ljubjaně na univerzitě jsem stihla taky dva enduro závody, kde domlouvám s organizátory výzkum. První z nich Sloenduro Kočevje, zároveň mistrovství Slovinska, byla taky kvalifikace na EWS. Já nemám letos licenci, tak jsem jela v kategorii hobby, kde jsem byla jediná žena, ostatní si nějak netroufli. Mít licenci, tak mi to stačilo na třetí místo v elite. Je z toho video, kde jsem taky parkrát vidět. Sloenduro je drsnějšího charakteru, takže se jej moc bab neúčastní, na rozdíl od Sloenduro 4 fun, které se jelo o týden později přímo na kopci Golovec v Ljubljaně. Tam už bylo asi 15 ženskejch, teda spíš děvčat, ale byla tam i kategorie nad 30 let, ve které se mi podařilo 2. místo hned za Francouzskou, žijící asi tři roky ve Slovinsku. Oba závody byly skvělé, povrch totálně vysušený, což jsem zažila ve Slovinsku poprvé. Jediná chybka u obou závodů bylo, že se jelo na trailech, kde se jezdí celý rok, takže je měli všichni docela slušně nalítaný. Ale výmluvy jsou pro zbabělce! Takže super akce, akorát ten návrat do Česka a to, co se tady děje, mi doteď hlava nebere. Všude jinde se normálně lidi učí s covidem žít a život jde dál, ale hlavně se maká. Tady jsou všichni podělaní a nejraději by zůstali schovaní doma … Ach jo … Daniela
