Cyklistické Toskánsko
Již po třetí jsem se vydal za prvními kilometry na kole do Toskánska a tentokrát mohla jet i Jitka. Zvolili jsme první termín 22. – 31. března a dopravu autobusem s partou Petra Kordíka. Není nad to jet společně s více lidmi, mezi kterými se vždycky najde někoho s odpovídající výkonností a podobnými plány. O dva dny později měli autem přijet Karel s Alešem, Péťou a Kosákem. Ve čtvrtek ve tři odpoledne vyjíždíme z Jičína, v devět ráno jsme v campu kousek od města Follonica a v poledne už vyrážíme na první společný švih, kde se to samo selektuje do skupin pro příští dny. Prodloužený okruh přes Castiglione měl 111 km a bylo znát, že jsem na kole letos ještě neseděl. V sobotu jedeme v 11 lidech 130 km dlouhý okruh se 1300 metry převýšení přes Canneto, Casale, Castagneto a Suvereto. V neděli jedu s velkou skupinou, která má za cíl Scansano, ale po 75 km se s Alešem odpojujeme a s menším blouděním a 160 km v nohách si to dojíždíme sami. V pondělí začínáme serpentinami na Sassetta a přes Canneto a Serrazzano na Larderello do Massa a domů, což je sice jen 114 km ale se 1600 metry převýšení. V úterý si ordinujeme volno s kolem, takže jen výlet k moři do Follonica na zmrzlinu a zpět, a potom masáž u Petra, která nás vrací do hry. Ve středu jedeme jen ve dvou, ale není to žádná sranda, 140 km s více než 2000 nastoupanými metry přes Monte Rotondo, Castel Nuovo, Radicondoli, Montieri a Massa. Ve čtvrtek jedeme ve 14 lidech oklikami do historicky významného města Siena a nejkratší cestou zpět, což dává 170 km a 2400 metrů převýšení. V pátek si v 19 lidech dáváme poslední, zatím neprojeté, v mapě zeleně zvýrazněné úseky přes Roccastrada, Monticiano a Chiusdino, což je nakonec skoro 150 km a 2160 metrů do výšky. V sobotu ráno nás poprvé zastavuje déšť, ale nenecháváme se odradit a po desáté naposled vyjíždíme do kopečků přes Scarlino, Gavorrano, Ravi, Ventulonia, Buriano a Tirli, což je nakonec 105 km s 1940 metry převýšení. Po návratu rychle vaříme, balíme a v pět jsme připraveni k odjezdu domů. O půl šestý vyjíždíme a po desáté dopoledne jsme v Jičíně. Zájezd se jako již tradičně vydařil na jedničku a i počasí nám přálo, přesto, že bylo trochu chladněji než loni ve druhém termínu. Za devět dní jsem najel 1111 kilometrů a nastoupal 12650 metrů, Jitka měla o něco méně, ale rozhodně se neflákala. Bylo to super rozjetí před nastávající sezónou, které mohu doporučit každému, kdo nechce najíždět kilometry jenom doma a nemusí letět za každou cenu na Mallorcu. Kdybyste chtěli vidět víc, tak mrkněte do fotogalerie. (Tomas)
Související příspěvky
